Chytil táta sojku, chytila máma taky,
chytil táta, chytila máma, chytily všechny děti,
sojka neuletí.
A proč neuletí?
Protože není živá,
ale jako kdyby byla.
Když jsme si ráno sojku udělali,
tak jsme se opět na ptačí stezku vydali.
Jak krásně umí zpívat, to už víme,
ale jestli sojku uvidíme,
ani netušíme.
Sluníčko se na nás smálo,
ale aby toho nebylo málo,
vzali jsme si křídy
a malovali obrázky.
Některé děti nám pokládaly otázky.
Kdy už bude karneval?
Po vydatném obědě
spadli jsme do postele.
V lese Řáholci nejsou jen ptáčkové,
bydlí tam také obrové.
Ještě jsme žádného neobjevili,
radši jsme si ho vyrobili.
Doufáme, že nemáme na mále,
že ho nikdy nepotkáme.
Filip svátek oslavil,
dobrotou nás odměnil.
Dnes večer se děti konečně dočkaly,
oblékly kostým na karneval
a začal ten dlouho očekávaný bál.
Jedli, pili, hodovali, na písničky tancovali.
Všichni z toho měli radost,
i když už unavení jsme byli dost.
Sprcha, zuby, pyžamka
a ještě jedno překvapení.
Rumcajs něco donesl nám.
Je to tady nebo není?
Celé poschodí děti prohledaly,
až poklad od Rumcajse vypátraly.
A pak rychle svižným krokem
do postýlky velkým skokem.
Těšíme se domů moc,
kanadská to bude noc.
A teď ale dobrou noc.