I v březnu je čas na pohádky, projdeme je tam a zpátky.
U chaloupky zastavíme, ježibabu pozdravíme.


Copak asi Karkulka? Ještě čeká na vlka.


Hrneček ten vaří kaši, tu neumí ani naši.


V budce se nám zabydlela všechna zvířátka,


chybí už jen liška, co nám snědla koblížka.
Nevadí, rádi si je usmažíme a všechny sami sníme.

Světem letí novina, že prý jaro začíná.
Probouzí se zvířátka, ptáci, lesy, zahrádka.

Rozkvetly nám kytičky – sněženky, bledule, narcis, krokus,


také kočičky pro naše pilné včeličky.
V trávě roste tulipán,


vedle petrklíč,

jenom on má odjakživa k jaru klíč.
Jaro je tu, maminko, zasadíme semínko.

Budeme se o ně starat, zalévat a pozorovat.
Jestlipak se nám dílo podaří a semínka vyrazí?
Chvíli počkáme, snad se dočkáme.
Do Velikonoc zbývá chvilička,
těšíme se na barevná vajíčka.


Pomlázkou holky vyšleháme, aby byly krásné,
zdravé a stále mladé.

/u nás už nic nepomáhá, hlavně ať jsme stále zdravá/.

Veselé Velikonoce!!!!
