I když to tak nevypadá, přišel duben, druhý měsíc jara.
Čápi se k nám vrátili, hnízda upravili a už na vajíčkách seděli.
Víme, že se zjara rodí mláďátka,
na minifarmě poskakovala malá kůzlátka.
Příjemný byl kontakt se zvířátky,
povídali jsme si o nich cestou tam i zpátky.
Zahradníky jsme se na chvíli stali,
semínka jsme zasadili,
kompost přisypali.
Teď jen čekáme, jestli se úrody dočkáme.
Co do kompostu patří, víme,
kdo mu pomáhá a kdo škodlivým je.
Víte, že naše Země měla svůj den?
Na ten nikdy nezapomenem.
Rukávy jsme vykasali, rukavicí vyzbrojeni
prošli jsme náš les celý a vše, co tam nepatří,
do pytle sesbírali.
A co více – návštěva naší nemocnice.
Chirurgie,
sádrovna, co se tomu vyrovná.
Obvazová technika,
jízda na CT,
číslo na záchranku se nám stále plete /jak komu/.
Za to, že se o nás postarali a svou práci ukázali,
vděčíme paní doktorce – Viktorčině mamince.
Děkujeme!!!
Duben zavřel svoje vrátka a nás čeká májová pohádka.
