Sotva jsme oči rozlepili,
zprávy od našich jsme objevili.
Mile nás to potěšilo
a úsměv na rtech vykouzlilo.
Aby to mámě a taťkovi nebylo líto
tak jsme papír, tužky vzali a taky jim odepsali.
Rumcajs si namlouval Manku
a kvůli prstýnku nemusel vyloupit banku.
Kamínek byl samá záře,
že Mance z toho zčervenaly tváře.
Na ptačí stezce jsme viděli obrázky
a tak jsme dětem kladli otázky.
Jaký je ptáček a kde bydlí?
Myslíš si, že v budce má židli?
Protože, kdo má židli,
tak ten si bydlí.
Protože žijeme v moderní době,
QR kód jsme našli na stromě.
Ptáky jsme díky nim slyšeli zpívat
a zvuky lesa jsme se učili vnímat.
Ještěže máme s sebou paní učitelku Zdenku,
ta zná každého ptáčka venku.
Prozkoumali jsme Rumcajsův les i oblázky
a pak jsme si vytvořili lesní obrázky.
Je vidět, že Rumcajs má Manku moc rád,
to se nám líbí, nebudeme si lhát.
Protože, když se mají lidé rádi,
tak jsou přece kamarádi.
A teď vám něco řeknem, lidi,
každý strom v lese něco vidí.
A co vidí, to nám řekly děti,
však jich tady máme jako smetí.
Poněvadž už dnešní den končí,
tak se s vámi děti i paní učitelky loučí.
A co vidí? My už to víme!
Vidí, vidí lidi,
taky zvířátka i domy,
ale hlavně vidí stromy.
Vidí všechno, co se v lese děje,
a když je to správně,
tak se na nás směje :-).
A proto milujeme stromy.