I v březnu je čas na pohádky, projdeme je tam a zpátky.
U chaloupky zastavíme, ježibabu pozdravíme.
Copak asi Karkulka? Ještě čeká na vlka.
Hrneček ten vaří kaši, tu neumí ani naši.
V budce se nám zabydlela všechna zvířátka,
chybí už jen liška, co nám snědla koblížka.
Nevadí, rádi si je usmažíme a všechny sami sníme.
Světem letí novina, že prý jaro začíná.
Probouzí se zvířátka, ptáci, lesy, zahrádka.
Rozkvetly nám kytičky – sněženky, bledule, narcis, krokus,
také kočičky pro naše pilné včeličky.
V trávě roste tulipán,
vedle petrklíč,
jenom on má odjakživa k jaru klíč.
Jaro je tu, maminko, zasadíme semínko.
Budeme se o ně starat, zalévat a pozorovat.
Jestlipak se nám dílo podaří a semínka vyrazí?
Chvíli počkáme, snad se dočkáme.
Do Velikonoc zbývá chvilička,
těšíme se na barevná vajíčka.
Pomlázkou holky vyšleháme, aby byly krásné,
zdravé a stále mladé.
/u nás už nic nepomáhá, hlavně ať jsme stále zdravá/.
Veselé Velikonoce!!!!
