V pohádce je jako v ráji, všechno se tam může stát,
proto je má každý – malý nebo starý – tak rád.
A tak jsme si i my od pondělka do pátku
vyprávěli pohádky.
Kreslili je, zpívali,
lepili i stříhali.
Červenou Karkulku snědl vlk.
Ale byla zachráněna – než bys „mrk“.
A co měla Karkulka v košíčku?
Přece bábovku a kytičku.
Tvořili jsme domečky pro prasátka.
Vlk si na ně brousil zuby, jen co vyšli za vrátka.
A co se dělo na poli?
Tam dědeček řepu zasadil.
Čekal, čekal…a když byla veliká, tak si s tím s kamarády poradil.
Budulínek neposlechl a na lišce se vozit chtěl.
Ale věřte, nevěřte – velkou smůlu měl.
V lese zase tři medvědi zpívali si písničku
A když domů vrátili se , našli spící holčičku.
Pohádek známe moc, můžeme je vyprávět celou noc.
A jednu jsme si i zahráli a při tom si zpívali.
„Já Koblížek, koblížek, na másle smažený…“
Jó, jó pohádky, ty má každý rád….a nejen o Vánocích…
